Stats counter, realtime web analytics, heatmap creator
Chci vyhledávat v:

Dětská lékařka MUDr. Zuzana Andrýsková-Marcibálová odpovídá na otázky ohledně dětské výživy.

   detistrava

Na začátku letošního roku vešla v platnost novela zákona týkající se informací na obalech potravin. Ty by nyní měly být detailnější a srozumitelnější, hlavní změnou je pak nutnost uvádět seznamy alergenů ve složení výrobku Co to reálně znamená pro spotřebitele? Jaké jsou ty klíčové alergeny?

Nařízení č. 1169/2011 o poskytování informací spotřebitelům stanovuje povinnost poskytnout spotřebitelům informace o alergenních látkách a produktech, které byly použity při výrobě potraviny. Tato informační povinnost se vztahuje celkem na čtrnáct potravinových alergenů, které jsou nejčastější příčinou alergických reakcí u spotřebitelů. Patří mezi ně obiloviny obsahující lepek, korýši, vejce, ryby, arašídy, sója, mléko, některé druhy ořechů, celer, hořčice, sezam, oxid siřičitý a siřičitany, vlčí bob a měkkýši.

Měla by si těhotná žena či kojící matka dávat pozor na výskyt alergenů ve své stravě?

Nejsilnějším faktorem, který ovlivňuje riziko vzniku alergie u dítěte, je dědičná predispozice od rodičů, poté vliv životního prostředí (pyl, prach) a stres. Názor na stravu v těhotenství se různí, ale všichni se shodnout, že by měla být vyvážená, pestrá a mělo by jí být přiměřené množství. Jenom matky, u kterých se již potravinová alergie projevila, by se měly danému produktu v těhotenství i v období kojení vyhýbat.

Jak by měla vypadat vyvážená strava dítěte?

V ideálním případě by mělo být miminko kojeno minimálně do ukončeného 6. měsíce. Poté je možné začít podávat některé druhy zeleniny a ovoce. Vhodným doplňkem je také mléčná výživa, kaše a podobně. Dětská strava by však vždy měla být v každém případě vyvážená a měla by obsahovat dostatek vitamínů a minerálních látek. Kromě složení je potřeba hlídat také množství. Maminky by své děti neměly nechat hladovět, zároveň však není dobré dětem dávat zbytečně velké porce, neboť hrozí, že si již v raném věku zadělají na zdravotní problémy související s nadváhou.

Proč je důležité podávat mléčnou výživu co nejdéle?

Mléčná výživa v sobě, kromě základních živin, obsahuje i velké množství vitamínů a minerálních látek, které jsou potřebné pro růst a vývoj miminka. Kromě vápníku a vitamínu D, které se postarají po pevné zoubky a kosti, stojí za zmínku také nezanedbatelné množství železa, které zajišťuje správný vývoj mozku.

Proč by se nemělo střídat kojenecké mléko?

Každá formule má specifické složení. Někdy se může zdát, že vybraný produkt miminku „nesedne", je však potřeba vydržet a podávat náhradní mléčnou formuli zhruba 2–3 týdny. Pokud problémy neustanou, je dobré se poradit s pediatrem a následně mléčnou výživu vyměnit.

Jak správně zvolit kojenecké mléko?

Kromě stáří dítěte je potřeba přihlédnout k jeho zdravotnímu stavu. Výběr kojeneckého mléka mohou ovlivnit různé aspekty – potravinová alergie nebo riziko jejího výskytu, gastroezofageální reflux (refluxní choroba jícnu), časté zažívací potíže a podobně. Roli hraje například také fakt, zda se jedná o dítě donošené, nebo nedonošené. Přihlédnout by se mělo také k tomu, zda vybrané kojenecké mléko obsahuje i mléčný tuk, jenž je obsažen i v mateřském mléce.

Jak poznám, že kojenecké mléko obsahuje mléčný tuk?

Stačí se podívat na složení výrobku – je-li v něm uvedeno plnotučné mléko, je v něm také mléčný tuk.

Má mléčný tuk nějakou chuť?

Ano, má přirozeně lahodnou mléčnou chuť a jemnou vůni. Díky tomu se tak do dětské výživy obohacené o mléčný tuk nemusí přidávat žádné aroma, které by výrobku přidalo na atraktivitě.

Jaké jsou hlavní rozdíly mezi rostlinným a živočišným tukem?

Rostlinný tuk je získáván ze semen, plodů nebo jiných částí rostlin. Čím více nenasycených mastných tekutin tuk obsahuje, tím je tekutější. Živočišným tukem nazýváme tuk z teplokrevných živočichů a ryb. Kromě původu je rozdílné také jejich chemické složení.

Jakou roli hraje tuk v dětské výživě?

Tuky by měly v jídelníčku zdravého člověka tvořit cca 30–35 % doporučeného denního příjmu energie. Pro děti je to podle věku 30–40 %, přičemž čím jsou děti mladší, tím je potřeba tuků vyšší. Jeden gram tuku dodá tělu energii ve výši cca 38 kJ (9 kcal). Tuky zajišťují správné využití vitaminů v tucích rozpustných, jsou potřebné pro tvorbu některých hormonů, mechanickou ochranu vnitřních orgánů nebo tepelnou rovnováhu těla. Děti jsou většinou daleko aktivnější a větší množství energie z tuků snadněji využijí, např. při hře. Příjem tuků bychom tedy dětem neměli nijak zásadně omezovat, důležitější je umět správně vybírat mezi jednotlivými výrobky.

            detistrava1

MUDr. Andrýsková vystudovala Jeseniovu lékařskou fakultu v Martině. V roce 2004 složila atestaci z pediatrie. Od roku 2002 pracuje v dětské nemocnici v Mladé Boleslavi a od roku 2004 zároveň v ambulanci dětské gastroenterologie.

 

 

bnr IB2016 GIF 300x300 01

 bej16 300x300